Zádrapa: Šetření inspektorátu práce se snaží likvidovat konkrétní osoby, Hanácký Večerník vede štvavou kampaň

V námitkách Muzea a galerie v Prostějově proti zjištěním inspekce práce o porušení zákona útočí jeho odvolaný ředitel na pracovníky inspekce, jejichž šetření považuje za neprofesionální, manipulativní a konané na základě vnější objednávky. Vyzdvihuje také roli Hanáckého Večerníku a dalších médií, které údajně proti jeho instituci vedou štvavou kampaň. Útoky na novináře tak nejsou doménou pouze celostátních politiků. Právě šetření inspekce může být podle všeho jedním z důvodů Zádrapova odvolání.

Závěry šetření oblastního inspektorátu práce pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj se nepozdávají dnes už bývalému řediteli prostějovského Muzea Danielu Zádrapovi (ČSSD). Podle Protokolu o kontrole, tedy závěrného výstupu po ročním šetření, Muzeum porušilo zákon pětkrát. Čeho se pochybení konkrétně týkala, najdete na webu www.hanackyvecernik.cz v článku z 19. března, kdy jsme se šetřením inspektorů věnovali podrobně. Zádrapa ale proti Protokolu podal pětistránkové Námitky, jejichž znění má redakce Hanáckého Večerníku k dispozici. Jeho argumentaci lze bez nadsázky místy označit za absurdní až neuvěřitelnou. Jisté je, že neuspěly. „V dané věci již bylo bezprostředně nadřízeným představeným inspektora provádějícího kontrolu o námitkách rozhodnuto s tím, že byly zamítnuty. Tímto tedy byla tato kontrola ukončena,“ potvrdil vedoucí právního oddělení inspektorátu Petr Kaňa.

Měla si to zkontrolovat

Poté co Muzeum vyhodilo konzervátorku Irenu Loubalovou, vystavilo takzvané Potvrzení o zaměstnání a neuvedlo v něm druh konaných prací, který tam musí být ze zákona. Zádrapa vysvětlil, že je to vlastně chyba zaměstnankyně. „Jmenovaná potvrzení převzala bez připomínek a dodnes vůči bývalému zaměstnavateli nevznesla žádné požadavky na potvrzení v jiné podobě,“ hájí se Zádrapa s tím, že potvrzení o zaměstnání bylo vytištěno z počítačového programu na personalistiku. Zádrapova konstrukce, že by vyhození zaměstnanci měli hlídat, zda neporušil nějaký zákon, ale neuspěla. Stejně tak v případě druhého pochybení, které se týká neuvedení důvodu odebrání příplatku v platovém výměru Loubalové. „Jmenovaná si v tomto případě při převzetí (a vůbec dodnes) zaměstnavateli na uvedenou skutečnost nestěžovala, jinak by obratem došlo k nápravě,“ vysvětlil Zádrapa.

S tím ale nesouhlasí Loubalová. „Musím se ohradit proti jeho tvrzení, že prý jsem si nestěžovala ohledně odebrání toho osobního příplatku. On tu lež vlastně napsal i v těch připomínkách k šetření inspekce. Ale já jsem  na to upozorňovala opakovaně, nejdřív mailem, a když se nic nestalo, tak jsem napsala Zádrapovi doporučený dopis, kde žádám o nápravu - doloženo příslušnými paragrafy. Všechny doklady e-mailové konverzace i kopii dopisu mají samozřejmě na inspektorátu v kopiích k dispozici,“ hájí se Loubalová.

Poradili nám to advokáti

Na třetí osobu svedl i další pochybení, tentokrát závažnějšího charakteru a s jasným finančním dopadem. V době, kdy byla Loubalová ve výpovědní lhůtě, vyhlásilo Muzeum takzvané překážky na straně zaměstnavatele. Při nich jí v rozporu se zákoníkem práce odebralo osobní příplatek. „V důsledku tohoto bylo zaměstnankyni vyplaceno odstupné v částce nižší než by tato zaměstnankyně obdržela, pokud by jí zaměstnavatel osobní ohodnocení při překážkách v práci na straně zaměstnavatele neodebral,“ konstatovali nekompromisně inspektoři.  „Odebrání osobního příplatku bylo provedeno na základě konzultace s naším právním zastoupením, právní názor našeho právního zastoupení nemáme důvod zpochybňovat, jde o renomovanou právní kancelář,“ vysvětluje Zádrapa. Která advokátní kancelář mu tak „dobře“ poradila, zatím nevíme.

My to máme takto nastaveno léta

Když inspektoři zjistili, že jedna ze zaměstnankyň je zařazena v nižší platové třídě, než na jakou má podle předpisů vzhledem ke své práci nárok, vysvětloval to Zádrapa tím, že dotyčná pracuje v Muzeu pouze na poloviční úvazek za mateřskou dovolenou a „nebyl důvod pochybovat, že již léta není v tomto ohledu něco správně“. Vzápětí se však přiznal, že nastavená náplň práce neodpovídá skutečnosti. „Bude tudíž nutno změnit pracovní náplň a přizpůsobit ji realitě prováděné práce, což bude plně odpovídat i současnému platovému zařazení.“ Vyjádření Zádrapy tak znamená, že kromě již konstatovaného špatného zařazení má i takový nepořádek v papírech, že zaměstnanci mají v náplni práce činnosti, které nedělají. Tímto mistrným přiznáním se Zádrapa přiblížil i k takovým mistrům jako jsou úředníci Baláš s Košťálem.

Manipulativní šetření konané na základě vnější objednávky

Skutečnými skvosty však Zádrapa vysvětlovat pochybení spočívající v tom, že řídicí osoby nevytvářely příznivé pracovní podmínky na pracovišti. Inspektorát to zjistil z rozsáhlého dotazníkového šetření mezi zaměstnanci, jehož závěry teprve zveřejníme.

Podle Zádrapy je způsob zjišťování údajů pomocí dotazníkového šetření „neprofesionální, zásadně odporující dobrým mravům, manipulativní, se snahou poškodit konkrétní osoby na základě vnější objednávky“. „Ve svém důsledku pak toto šetření má za následek snahu profesně i lidsky likvidovat konkrétní osoby pomocí médií a pošpinit dobré jméno Muzea a galerie v Prostějově. Ihned po převzetí protokolu, kterého jsem se zúčastnil pouze já a kolegyně personalistka, jsme obdrželi písemnou žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím od zdejšího aktivisty a novináře bulvárního Hanáckého Večerníku Jakuba Čecha o zaslání celého protokolu včetně příloh,“ rozepsal se Zádrapa, z čehož podle něj vyplývá, že informaci o skončení šetření autorovi článku dali podatelé podnětu nebo samotní pracovníci inspekce, což by bylo alarmující.  Zádrapa na konci žádá, aby celé šetření v této části bylo zrušeno jako neobjektivní a neprofesionální, poškozující dobré jméno jmenovaných. „Je zcela nepochybné a z minulé zkušenosti přímo jisté, že Jakub Čech hodlá kontrolní protokol v této podobě využít k další mediální štvavé kampani Hanáckého Večerníku a dalších médií proti (…) i muzeu samotnému,“ napsal Zádrapa.

Jakub Čech