Lanýžové degustační menu

Nový rektor UP Procházka: CATRIN je třeba vyřešit zvlášť, mimo hlavní agendu univerzity

Nový rektor UP Procházka: CATRIN je třeba vyřešit zvlášť, mimo hlavní agendu univerzity

foto: Archiv M. Procházky

14. 04. 2021 - 10:00

Univerzita Palackého si koncem března zvolila nového rektora. Martin Procházka, v současné době děkan na fakultě zdravotnických věd, usedne do křesla po Jaroslavu Millerovi už prvního května. Mezi jeho hlavní úkoly bude patřit uklidnění situace kolem vysokoškolského ústavu CATRIN.

HV: Pane profesore, pokud se nic závažného nestane, usednete 1. května do rektorského křesla. Co bude úplně první věc, kterou jako nový rektor Univerzity Palackého uděláte?
Pokud jde o funkci rektora, nechystám se dělat nějaké razantní kroky a revoluce. Už teď se spolu se svým týmem seznamuji s celou šíří agendy vedení univerzity a tento proces nám určitě ještě nějako dobu zabere. Prioritou je pro mě celkové zklidnění situace a návrat studentů do výuky. 

HV: Proč jste se rozhodl kandidovat na rektora?
Chci se aktivně podílet na utváření a směřování naší univerzity. Přeji si, abychom se co nejdříve vrátili k normálnímu životu, a jsem přesvědčený, že všichni, kdo na univerzitě pracují nebo studují, si přejí totéž. Nejde jen o pandemii koronaviru, která pochopitelně ovlivňuje život naší instituce, ale mám na mysli i další problémy, specifické právě pro Univerzitu Palackého v Olomouci. Všichni se potřebujeme nadechnout a začít normálně pracovat. Rozhodl jsem se kandidovat mimo jiné i z přesvědčení, že univerzita potřebuje rektora, který ji bude spojovat a problémy bude řešit spolu s akademickou obcí v zájmu rozvoje všech součástí UP. Chci pomoci situaci na univerzitě zklidnit a společně se všemi, komu na naší alma mater záleží, ji směřovat k nalezení ztracené rovnováhy.

HV: Myslíte, že vám vaše zkušenost z pozice děkana Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého pomůže?
Do jisté míry určitě ano, ale je tady i spousta věcí, které pro mě budou nové a musím si je osvojit. Pro každého platí, že žádný učený z nebe nespadl. Rektora nevyjímaje. Jako děkan i přednosta ústavu lékařské genetiky mám zkušenosti s vedením týmu, rozumím fungování fakult a mám také představu o hlavních problémech univerzity a jejích součástí. Mezi nové věci bude určitě patřit větší pozornost, která bude na mé konání soustředěna, ať už ze strany akademické obce, tak i veřejnosti či například médií. Na to jsem nebyl příliš zvyklý. Ale rád se učím novým věcem.

HV: Chci se zeptat, protože volby se letos konali kvůli rezignaci stávajícího rektora, profesora Millera, o rok dříve. Ucházel byste se o křeslo rektora i v řádném termínu příští rok?
Nejsem zastáncem debat ve smyslu co by bylo, kdyby. Je pravdou, že impulsem pro mé rozhodnutí kandidovat byla nynější situace na univerzitě spojená se spory o vysokoškolský ústav CATRIN. Toto téma do značné míry hýbe celou univerzitou a je i jedním z důvodů mimořádné volby rektora. Zároveň ale vnímám sílící hlas velké části akademické obce, která je zklamána situací, kdy už po dva roky věnujeme možná až příliš pozornosti právě vysokoškolskému ústavu a zanedbáváme další role a složky univerzity.

HV: Mohl byste čtenářům představit jmenovitě i pozičně váš prorektorský tým, se kterým se chcete o univerzitu příští čtyři roky starat?
Prorektorem pro strategii a vnější vztahy bude Michal Malacka z Právnické fakulty, studijní záležitosti bude mít na starosti Vít Zouhar z Pedagogické fakulty, legislativu a organizaci Zdenka Papoušková z Právnické fakulty, internacionalizaci dostane na starost můj kolega z Fakulty zdravotnických věd Jiří Stavovčík, vědu a výzkum potom Zdeněk Hradil z Přírodovědecké fakulty. Vít Procházka z Lékařské fakulty se bude věnovat komunikaci a záležitostem studentů, na doktorská studia a projektovou činnost se zaměří Dušan Lužný z Filozofické fakulty a informační technologie a ekologické otázky dostane do své gesce Tomáš Opatrný z Přírodovědecké fakulty, který byl zároveň mým protikandidátem při rektorské volbě.

HV: Rád bych ještě navázal na otázku čtyřletého volebního cyklu. Během předvolebních debat jste řekl, a budu parafrázovat, že byste chtěl za čtyři roky odevzdávat lepší univerzitu. Znamená to, že se o druhé volební období nebudete ucházet, nebo jde jen o slovní obrat?
Nikdo nemůže v tuto chvíli vědět, co bude za čtyři roky. Chápu post rektora tak, že mi byl svěřen a že mi věří řada lidí, jejichž důvěra je pro mě velkým závazkem. Už proto a také s ohledem na moji povahu, která mě nutí snažit se věci posouvat k lepšímu, mohu něco takového prohlásit upřímně a s čistým svědomím. Jestli se budu ucházet o post rektora za čtyři roky znovu, to teď nechci předjímat. Raději se upínám k cílům, které jsou teď pro univerzitu i pro mě osobně důležité, a budu se soustředit na to, abychom jich v příštích čtyřech letech dosáhli.

HV: Také jste během jedné debaty poznamenal, že pokud by někdo z dalších uchazečů o křeslo rektora měl ve svých plánech postavit novou budovu pro vaši kmenovou fakultu, tedy fakultu zdravotnických věd, rovnou byste odstoupil a ani nekandidoval. Opravdu?
Bylo to samozřejmě myšleno v jisté nadsázce. Pravdou ale je, že Fakulta zdravotnických věd nové prostory potřebuje. Fakultní nemocnice Olomouc se už v létě chystá k dlouho chystané demolici nejstarší budovy Františka Josefa, kde máme většinu našich učeben. Ovšem vzhledem ke vstřícnosti ostatních fakult a vedení univerzity už se náhradní prostory hledají a jednání o náhradních prostorách pro FZV je velmi nadějné.

HV: Vraťme se teď ještě k předvolebnímu dění na Univerzitě Palackého. Byl jste zvolen ze čtyř kandidátů. Jak jste vnímal průběh předvolebních debat?
Chtěl bych určitě poděkovat svým protikandidátům a také všem ostatním členům akademické obce za otevřenou, ale přitom slušnou a férovou diskusi po celou dobu. Kde jinde bychom měli dávat prostor pluralitě názorů, než právě na akademické půdě. Mám opravdu upřímnou radost z toho, že jsme všichni dokázali naši univerzitu v této složité situaci podržet, semkli jsme se a dali svému okolí jasný signál, že jsme silnou institucí, jejíž představitelé jednají opravdu na úrovni a dokážou i přes neshody společně hledat cestu z krize. Vím, že se nám to podaří, jsem o tom pevně přesvědčený a ze srdce si to přeji. 

HV: Jedním z palčivých problémů, které budete muset rychle řešit, je situace kolem vysokoškolského ústavu CATRIN. Jak ji chcete vyřešit?
Především je třeba se CATRIN zabývat separátně mimo hlavní agendu univerzity, která byla spory o ústav vytlačena a paralyzována. Musíme se oprostit od emocí a zároveň postupovat citlivě. Ústav je součástí rodiny UP. Bude důležité společně dokončit už zahájený proces tak, aby byly odstraněny pochybnosti o jeho významu a účelu. Prioritou bude také nalézt shodu na ekonomické a organizační struktuře, která by byla prospěšná pro UP jako celek. Realistické posouzení očekávaných příjmů, výdajů a přínosu ústavu bude klíčové, taková analýza bohužel doposud neexistuje. V tuto chvíli je zcela zásadní najít funkční řešení pro celou univerzitu a uklidnit situaci. Musíme postupovat klidně, věcně a vyváženě. Zatím tato situace univerzitu spíše rozděluje, je důležité se posunout dál.

HV: Dále vás čeká rozhodování o rozpočtu. Jaká bude cesta v tomto případě?
Už nyní jsem zahájil intenzivní jednání s děkany všech fakult a společně hledáme cestu ke kompromisu a odblokování stávající situace. Metodika přerozdělení financí nebyla akceptována přírodovědeckou fakultou, která ji vnímala jako nespravedlivou a hlasovala tedy proti sedmi zbývajícím fakultám. Už jsme se ale v jednáních posunuli a dohoda i s přírodovědeckou fakultou se jeví jako nadějná a reálná. V této souvislosti mě pobavil obrázkový vtip, který tuto situaci připodobnil nedávnému zablokování Suezského průplavu obří lodí, kdy na jedné straně je univerzitní rozpočet, na druhé sedmička fakult a mezi nimi přírodovědecká fakulta jako ona vzpříčená loď. Věřím, že to stejně jako v případě této strategické obchodní cesty dopadne i s rozpočtem na univerzitě dobře a že se nám jej podaří odblokovat.

HV: Kde vidíte slabiny univerzity?
Slabinou je určitě aktuální ztráta rovnováhy spojená právě s problémy UP. V souvislosti s pandemií se také odhalily nedostatky v online vzdělávání, na něž se musíme do budoucna zaměřit. Na celou věc se ale můžeme dívat i pozitivně. Máme dobrou příležitost pro zamyšlení, co by mělo univerzitu spojovat. Musíme se více soustředit na primární roli veřejné vysoké školy, kterou je nepochybně vzdělávání, a zároveň nesmíme přehlížet ani další důležité výzvy, jimž v současnosti čelíme. Mám na mysli například vyrovnání se s následky pandemie a pokud možno brzký návrat studentů zpět na univerzitu.

HV: Jaké jsou naopak její silné stránky?
Mezi silné stránky určitě patří vysoká koncentrace chytrých a šikovných lidí, ať už jsou to studenti, pedagogové, vědci či další zaměstnanci UP. Oni jsou duší této starobylé instituce, tvoří ji a proměňují, jsou kyslíkem v plicích a krví v žilách naší alma mater. Jsou tím nejdůležitějším, co máme. Bez nich by univerzita postrádala jakýkoliv smysl.

HV: Co byste rád vzkázal všem studentům i zaměstnancům univerzity Palackého?
Jsme silnou institucí, která prošla složitým obdobím a dokázala v něm obstát díky odvaze, důslednosti a odhodlání celé akademické obce. Chci se zasadit o to, aby univerzita byla i nadále místem, kde se lidé setkávají, diskutují a tvoří. Jsme druhou nejstarší univerzitou, ale nesmíme být univerzitou zastaralou. Buďme sebevědomou institucí, která nabízí otevřený prostor nejen pro pedagogy a studenty, patří mezi centra excelence ve vědě a výzkumu, ale také aktivně spoluutváří společenské a kulturní dění v národním i celoevropském kontextu. Vraťme se zpátky ke kořenům. Univerzitu Palackého tvoří lidé. Bude mi ctí, pokud se naši studenti i zaměstnanci budou aktivně podílet na dalším směřování naší alma mater.

Další články