NA CO JDOU PENÍZE Města nechávají rozhodovat občany o části rozpočtu

Olomoucký kraj – Radnice v Olomouckém kraji nechávají občany rozhodovat o tom, na co půjde část peněz z městských kas. V takzvaném participativním rozpočtu lidé hlasují o zlomku výdajů na drobné stavby, úpravy či revitalizacích území. Například v Přerově, který má rozpočet zhruba 1,3 miliardy korun, jde na tyto výdaje půldruhého milionu. Má vůbec smysl tak malou částku vydávat, když kolem soutěže je spousta práce a administrativy? A nemůže si prostřednictvím participativního rozpočtu sáhnout na peníze jen úzká skupinka lidí?

„Pokud jsou dodržena všechna pravidla, mají participativní rozpočty určitě smysl. U nás jsou zaváděny jako důležitý impuls pro zvýšení zájmu o veřejné dění. Celý proces zvyšuje důvěru ve vedení města,“ soudí politolog Pavel Šaradín. „V jednom průzkumu jsme zjistili, že lidé, kteří se hlasování účastní, jsou ochotni pro město něco udělat, třeba pomoci je uklidit. U nich se o 10 procent zvyšuje prodemokratické smýšlení ve srovnání s průměrnou hodnotou celé populace,“ uvedl.

Z velkých měst v regionu dávají možnost soutěžit o drobné projekty kromě Přerova radnice v Prostějově a Šumperku. Prostějov má rozpočet také kolem 1,3 miliardy a nechává lidi hlasovat o třech milionech, Šumperk hospodaří s necelou miliardou a do participativního rozpočtu dává milion.  Občané posílají do veřejného hlasování třeba výstavby nových dětských, sportovních či psích hřišť, výsadby květin, opravy chodníků, revitalizaci zeleně, naučnou stezku nebo kuličkovou dráhu. Limit na jeden projekt města stanovují mezi 300 – 500,000 korun.

Důležité také je, kolik lidí se do hlasování o projektech zapojí. V Přerově, kde radnice participativní rozpočet dlouhodobě propaguje, to bylo minulý rok 1440 občanů, v Prostějově zhruba 750 lidí, zato v Šumperku hlasovaly o vítězném návrhu na vybudování speciálního OCR hřiště pro náročné fyzické aktivity tři desítky lidí. „Pokud vítězný projekt podporuje jen pár desítek lidí, zbytečně to snižuje legitimitu celého procesu,“ podotkl politolog Šaradín. Podle něj by měl Šumperk zvolit jiný princip hlasování a více je otevřít veřejnosti.

Jediná radnice, která se do participativních rozpočtů nezapojuje, je ta v krajském městě. „Určitou formu takového rozpočtu je rozdělování peněz komisím olomouckých městských částí. Ročně tam putuje zhruba 20 milionů korun, o těch si lidé v komicích rozhodují sami,“ řekla Hanáckému večerníku mluvčí města Radka Štědrá. Olomouc hospodaří s rozpočtem cca 3,3 miliardy korun.