Už zase dává góly Nešpor: Měli jsme to už uhrát

Ve druhém utkání v řadě skóroval útočník SK Sigma Olomouc Martin Nešpor (1990). Ten má za sebou hodně dlouhou pauzu, způsobenou vleklými zdravotními problémy. A na vstřelení gólu si musel počkat čtrnáct měsíců. Vyšlo to doma proti Karviné, to dal branku po sólu přes půl hřiště. Potom v pátek v Ďolíčku proměnil penaltu v duelu s Pardubicemi. Tento gól ale nakonec znamenal jen jeden bod za remízu 1:1. Sigma totiž v páté minutě nastavení, z avizovaných tří, ztratila výhru. „Vím, je to fotbal, jsou důležitější věci. Ale doopravdy to člověka mrzí, kór, když to má rád. Strašně to mrzí, když takový zápas neuhlídáte a darujete soupeři bod,“ řekl Martin Nešpor.

Skóroval jste ve druhém utkání za sebou. Proti Pardubicím to bylo z pokutového kopu. Věřil jste si na penaltu, hned jste se rozhodl, že zakončíte takto razantně k pravé tyčce?
Na penaltu jsem si věřil, protože jinak bych si ji nebral. Ale bavili jsme se s Davidem Houskou, který je spíš určený kopat penalty, ale věřil jsem si, tak jsem si ji vzal.

Po prvním poločase to bylo nula k nule. Jaké byly pokyny o pauze před druhou půlkou?
Říkali jsme si, že máme kostrbatou přechodovou fázi, že se moc nedostaneme do nějaké vyložené šance. Takže šlo o to, abychom byli trpěliví. Myslím si, že jsme nevymysleli nějakou finální přihrávku, nevytvořili si šanci, spíše jsme v prvním poločase kontrolovali balon. Druhý poločas hrály potom Pardubice vabank, vytáhly stopery, jeden chodil nahoru. A podařilo se jim vstřelit v poslední minutě gól.

Přijít o výhru takto v páté minutě nastavení, to hodně naštve.
Mrzí mě, jak to dopadlo. My jsme to měli uhrát, ne takto v poslední minutě o výhru přijít. Vím, je to fotbal, jsou důležitější věci. Ale doopravdy to člověka mrzí, kór, když to má rád. Strašně to mrzí, když takový zápas neuhlídáte a darujete soupeři bod. Mrzí mě, že i když se zápas nevyvinul nějak pohledně pro diváka, tak jsme vedli a mohli jsme získat tři body. Je to škoda. Nic se neděje, jdeme do dalšího zápasu. Ale je to škoda, mohli jsme odskočit Pardubicím a jít před Spartu. A být zase trošku psychicky nahoře. Nepovedlo se, vezeme jenom bod.

Nebyla ta inkasovaná branka v nastavení způsobená tím, že tým už mohl být dojem, že je hotovo a nic se stát nemůže?J
e to jasné, je to o koncentraci, když tým dostane branku takto v posledních minutách. Je to o nějakých minichybách, které tomu předcházejí. Jsou to takové fráze – v takových fázích utkání dohrávat na polovině soupeře, být trošku chytřejší, nechat se faulovat, hrát spíš v rozích na polovině soupeře… Samozřejmě je každý sport, jako každá práce, o koncentraci a psychice.

Kolikrát už jste zažil přijít o výhru takto v posledních sekundách zápasu?
Takových zápasů už jsem zažil hodně moc a hrozně mě to štve, stalo se to několikrát. A myslím si, že několikrát i v Olomouci. Za trenéra Jílka jsme takhle o utkání přicházeli. Je to pozitivní pro tým, který dá v poslední minutě gól. To je euforie, je to pozitivní pro psychiku. My si z toho musíme vzít nějaké ponaučení a do dalšího utkání jít tak, abychom takovým chybám předešli.

Zase z druhé strany, asi je zbytečné se tím moc trápit. Série bez porážky trvá, už ji držíte sedm zápasů. A další utkání jsou před vámi.
Samozřejmě, to je jasné. Mohli jsme ale odskočit týmům, co jsou pod námi a jít před Spartu. Ale život jde dál, fotbal také. Hlavně na to nesmíme myslet celý týden. Teď nás čeká další utkání. V pondělí si to ještě nejspíš nějak rozebereme na videu, trenér nám k tomu něco řekne. A pak je na řadě domácí zápas Příbramí. Myslím, že se z toho otřepeme a v týdnu zase bude maximální koncentrace na přípravu na další kolo