Historie olomouckých staveb: Dům U Zlatého jelena

V Olomouci se nejspíš nenajde nikdo, kdo by neznal dům U Zlatého jelena. Tento rohový tři patra vysoký mešťanský dům s nezaměnitelným domovním znamením patří mezi jednu z nejznámějších památek olomoucké městské rezervace.  Jeho počátky, kdy byl spojený s kupeckým právovárečným a později i právem vinného šenku, sahají až do ranného středověku. V minulosti objekt patřil pod olomoucký městský patriarcát a šlo o jeden z domů, kterým se říkalo Pod Bohatými krámy. Typické byly mimo jiné i tím, že do konce 19. století je spojovalo renesanční podloubí a zasahovaly až k dnešní Panské ulici, která ústí do dnešního Dolního náměstí. 

Při pátrání po historii domu s jelenem je nutné hledat v olomouckých archivech, kde se ukrývá celá hromada zajímavých údajů. Například o majitelích bytu i jeho kupní ceně tak, jak se v čase vyvíjela. Také díky těmto pramenům se ví, že nejstarším písemně doloženým majitelem domu byli od roku 1544 Dorota a Cyriak Degensscherovi. Dům ale během let měnil majitele často, což přetrvávalo až do druhé poloviny dvacátého století.

Co se týče umělecko-historického významu domu, důležitá je interpretace stavební historie. Zde jsou zajímavé hlavně sklepní prostory. Jsou zde totiž prostory pod zrušeným podloubím, které jsou oddělené zdí a až dodatečně prolomené spojovacím průchodem. Také díky tomu už řada badatelů vyslovila domněnku, že se zde v minulosti nacházely dva samostatné domy, vystavěné na typicky hloubkově orientovaných parcelách. A ke spojení mělo dojít až v období vrcholného středověku.

Na architektuře domu se podepsala řada stavebních slohů. Od gotiky, přes renesanci, baroko, až po architekturu devatenáctého století. Z gotiky jsou zde k vidění například lomené arkády, renesanci představuje válcový arkýř na nároží, baroko pak nastoupilo při přestavbě v letech 1752 až 1774.

Někdy koncem minulého století byla zrušena atika a dům byl zvýšen o další, třetí patro. Zároveň byla novými majiteli změněna podoba průčelní fasády, jejíž podoba se už zachovala do dnešních dnů. Je možné, že tyto úpravy způsobily zánik původního renesančního podloubí, které bylo zastavěné řadou výkladců nově vzniklých obchodů.

Velkou rekonstrukcí prošel celý objekt během sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Práce se dotkly hlavně statického zajištění domu, který byl vybudovaný na nestabilním podloží a měl mělké základy. Na pracích se podílela celá řada renomovaných olomouckých a stavebních firem a ukončeny byly restaurováním zlatého jelena, což provedl kamenosochař Pavel Švardala.

 

Na průčelí domu, které směřuje do Horního náměstí, se nad okny prvního patra nachází největší domovní znamení celého historické jádra města Olomouce. Jde o pozlacený reliéf jelena. Doba vzniku se zatím nepodařila přesně datovat, ale vzhledem k tomu, že se jedná o takzvané mluvící znamení, mohlo by pocházet z druhé poloviny 18. století. Tehdy dům vlastnila rodina Hirschů (německy Hirsch znamená jelen).