Vrací se domů Když nás požene vyprodaná hala, není se čeho bát, říká Hrbková

Olomouc je její rodné město. Teď konečně opět v reprezentačním dresu vyběhne na palubovku olomoucké haly Univerzity Palackého, aby zabojovala o první dva body v kvalifikaci o EHF EURO 2020. Český tým se v Olomouci v ostrém reprezentačním zápase představil naposledy v listopadu 2014 v předkvalifikačním turnaji mistrovství světa 2015 proti týmům Litvy a Ázerbájdžánu a vybojoval postup. Teď doufá Michaela Hrbková a její spoluhráčky v další vítězství.

Jak se vám vyvedl vstup do sezóny? V klubu jste zatím dvakrát prohráli, váš osobní střelecký zápis je ale bohatý, ve dvou zápasech jste nastřílela 18 branek.
Moc se nám zatím vstup do sezóny nevydařil. I když v prvním zápase jsme sice prohráli, ale nehráli jsme úplně špatně. V druhém zápase proti Kamile Kordovské a jejímu Blomberg – Lippe venku jsme pak ale nehráli dobře a mrzí nás to. To, že jsem dala hodně branek u mě nehraje roli, radši bych brala dva nebo čtyři body. Teď nás čeká soupeř, který postoupil do první ligy a kterého musíme bezpodmínečně porazit. Doufám, že to klapne a na reprezentační sraz si odvezeme dobrý pocit z výhry a budeme o to namotivovanější. 

Jak se při startu sezóny cítíte po stránce formy? Herně a fyzicky?
Je to takové nahoru – dolů. Zatím nejsem úplně v top formě, to musím přiznat. Souvisí to i s tím, že hodně pracuji, a tak někdy chodím na tréninky unavená z práce. O prázdninách jsem dokonce byla v práci pár týdnů sama, takže se to trochu začíná projevovat. Co si budeme povídat, už nejsem nejmladší. Nejsem zraněná nebo něco podobného, ale cítím, že s tou prací už to není takové, jako dřív bez ní. Ale rozhodně nechci brečet. Všechno zvládám. Forma není úplně podle mých představ, ale je teprve začátek sezóny a věřím, že se do toho dostanu, že v reprezentaci budu moci týmu svým výkonem pomoct a odneseme si čtyři body.

Stihla jste si přes léto vůbec odpočinout?
Stihla jsem si odpočinout tak napůl. Svou dovolenou čerpám v práci hlavně na reprezentační srazy. Týden, který jsem měla ještě volný, jsem pak proležela, protože jsem si z reprezentace přivezla chřipku. (pousmání) To bylo takové nešťastné, ale měla jsem pak několik volných víkendů, pár volných dnů, takže jsem stihla zajet domů, na krátký čas i do Prahy, takže jsem rozhodně netvrdla jen v práci a léto nebylo až tak špatné. 

Blíží se reprezentační sraz ve „vaší“ Olomouci. Těšíte se?
Do Olomouce se samozřejmě těším. Narodila jsem se tam, je to moje město a s házenou jsem tam začínala. Je to pro mě v tomto velmi speciální.

Máte prostor po odchodu z Olomouce trochu sledovat dění v olomoucké házené? Sledovat, jak se týmu daří?
Po odchodu do ciziny samozřejmě sleduji házenou v Olomouci. Ne tolik, jak bych si třeba přála, ale sleduji jejich výsledky a často si v různých článcích přečtu, co se událo a jak se jim zrovna daří.

Využijí vaši blízcí toho, že hrajete doma a dorazí se na vás podívat ve větším počtu? Čekáte kolem sebe nějaký mumraj, že si vás budou chtít „užít“?
Samozřejmě, když hrajeme v Olomouci, chystá se na zápas spousta mých známých. Přijde skoro celá moje rodina, hodně kamarádů. Doufám, že tam bude dobrá atmosféra, sama jsem jim kupovala několik lístků, aby se na zápas dostali. Vypadá to, že by mělo být vyprodáno. Tak doufám, že si to užijeme a atmosféra bude dobrá. A že vyhrajeme!

Závěrem k Portugalkám. Trenér říkal, že už znáte sestavu, máte k dispozici videa… Co soudíte o jejich hře? Můžete jejich hru a tým nějak v krátkosti popsat?
Videa jsem viděla, ještě se ke všemu ale musím vrátit a pořádně si to nastudovat. Docela mě překvapila jejich obrana, protože to, co předvádí, není úplně obvyklé. Hrají takovou podivnou jedna dva tři obranu, kdy jsou jejich spojky hodně venku. Myslím, že na ně bude platit, když budeme hrát rychle, dynamicky zabíhat a dobře spolupracovat s pivotem. Na jejich obranu se budeme muset dobře připravit, ale já nerada hodnotím taktiku soupeře. Je úplně jedno, kdo proti nám stojí. Musíme si připravit to svoje, nenechat se zviklat soupeřem a pokud nás vyprodaná hala požene dopředu, věřím, že není čeho se bát!