Kinorecenze: Teroristka

Učitelka v důchodě se rozhodne vzít do vlastních rukou situaci v zahrádkářské kolonii na maloměstě, kde hrozí bytová výstavba. Bojuje proti klientelismu developera, který má milostný styk se starostkou obce a jehož plány by její kamarádce překazily klidné umírání v přírodě na břehu řeky. I za cenu spáchání toho nejhoršího zločinu.

České herecké legendě Ivě Janžurové napsal režisér Radek Bajgar hlavní roli v novém filmu Teroristka, který jde do kin ve čtvrtek 4. dubna, na míru. Ta ve své roli učitelky v důchodě, která se rozhodne bojovat s lokální mafií, která chce na místě chatařské kolonie podél řeky vybudovat nové luxusní bytové domy, zahrála naprosto věrohodně.

To se bohužel nedá říct o ději filmu, který je nereálný, a film jako celek je poněkud žánrově neukotvený. Nejbližší označení se nabízí crazy komedie, jenže snímek poskytuje i poměrně výslovně dramatické scény, které k této charakteristice příliš nesedí, například když jeden ze členů vesnické domobrany chladnokrevně a úmyslně zastřelí psa skupiny hlavních hrdinek, mezi nimiž kromě Janžurové najdeme stálici českých komedií, populární herečku Evu Holubovou.

Právě herecké výkony filmu přidávají, kromě zmíněných dam stojí za povšimnutí výkon Pavla Lišky ve skvěle napsané roli bývalého žáka učitelky Janžurové, který už v dětství „rostl pro kriminál“ a nyní dává své bývalé učitelce rady, jak zacházet se zbraněmi.

Otázkou je, co do společnosti přináší absurdní děj spočívající v tom, že zápletku o využití pozemků a boj s mafií chce učitelka řešit vraždou jejího bosse. Jakkoliv si film neklade v tomto směru žádné ambice: opravdu je v pořádku, že filmy počítají s možností vraždy ze strany sympatických, „normálních“ lidí jako sice s krajním, ale v případě potřeby stále ještě využitelným prostředkem?

Přestože některé prvky jsou už v českém filmu značně ohrané a nemůžou zaujmout (pomsta ženy kopnutím do rozkroku protivníka – muže, pravidelná součást jakéhokoliv filmu Zdeňka Trošky), v globále se divák nudit nebude. Filmu nechybí ani napětí, děj není předvídatelný (oproti nedávným velmi úspěšným Ženám v běhu). 

A to až do té míry, že v úvodní části filmu divák tápe, která z dějových linek bude vlastně důležitá. Ve vrcholné fázi se film dostane do břitké konverzační frašky, absurdní situace, kdy vtipy létají, a obecenstvo je udržováno v napětí. Že by se ale divák zalykal smíchy po celou dobu filmu, to se říci bohužel nedá.

-jač-